Dakujem pekne

Milá Gabi,

rada by som Vám poradila, no nepoznám ďalšie s tým súvisiace informácie (napr. koľko má aktuálne synček mesiacov, kedy ste začali s príkrmami, ako vyzerajú vyrážky, za ako dlho od príkrme sa objavia, či nemá ďalšie príznaky, či nereaguje aj na materské mlieko atď). Ako matka by som neustále kožné reakcie po príjme pevnej stravy riešila s pediatrom, ktorý dieťa vyšetrí a môže vás poslať na kožné, prípadne krvné testy. Môžete ma kontaktovať, rada vám potom poradím, ako nasmerovať jedálniček a postupne všetko zaviesť. Ak má synček zavedenú len zeleninu a má viac ako 6 mesiacov, je to samozrejme neideálne a potrebovali by ste sa cez to dostať. Určite by som zaradila čo najskôr zdroj železa, hlavne mäso.

Dobrý den,

děkuji za přečtení i komentář. Skutečně se jedná i o bílek. Aktuální platná výživová doporučení operují s celým vejcem, tedy i bílkem.

Dobrý den. Obecně platí, že dětem s predispozici, čili pozitivní rodinnou anamnézou, se podávají dané alergeny ve stejném období jako u nepredisponovaných dětí. Nelze říci, který měsíc je ten NEJ- u BKM se uvádí vhodnost od ukončeného 4. měsíc (v rámci imunologického okna), ale většinou zařazují rodiče tento alergen někdy kolem 7.-8. měsíce. Můžete tak i vy, ale důležitější než kdy, je pozvolnost – tedy nejdříve dejte pouze olíznout lžičku, druhý den nabídněte 1 lžičku, třetí taky a pokud nebude problém, jste na dobré cestě. 🙂

Po pôrode (a v závislosti na vedení porodu a popôrodných komplikáciách a adaptácii) je prechodne dobré stravovať sa dostatočne energeticky, no zároveň šetrno, nedráždivo, nenadúvavo – to ale hlavne kvôli mamičke. Už v rámci stredu 600 nedelia rozhodne treba prejsť k pôvodnej svojej strave, bez akýchkoľvek eliminácii. Nieje potreba čakať na žiadny konkrétny mesiac, čiže pokojne hneď všetko – znovu zdôrazňujem, že preventívne eliminácie nie sú potrebné, pretože nevedú k zabrzdeniu vzniku alergie. Môže tomu byť totiž dokonca aj opačne. Sledovanie reakcií je pochopiteľné, ale nebrala by som to príliš striktne – niekedy totiž mamičky všetko príliš analyzujú a spájajú si akýkoľvek plač dieťatka či zmenu stolice s ich stravou, no strava matky nemá v skutočnosti zas až tak veľký vplyv napr. na dyskomfort bruška v prvých 3 mesiacoch – býva totiž bežné, že detičky bolí bruško, pretože majú ešte nevyzretý tráviaci trakt atď. Samozrejme, v prípadoch, kedy má dieťa hlienovité spenené stolice, s nitkami či prímesou krvi, alebo vyrýžky, ekzémy či problémy so zahlenením, či viditeľné bolesti bruška alebo zvracanie, je namieste, po konzultácii s lekárom, eliminačná diéta.

Dobrý den, jsem ráda, pokud to pro Vás bylo užitečné. 🙂 Mléčné výrobky se doporučují zavést někdy kolem 7. měsíce věku – právě třeba v rámci svačin. Zakysané mléčné produkty jsou lépe stravitelné i díky obsahu probiotických kultur, které štěpí laktózu. Navíc probiotické kmeny pozitivně ovlivňují kolonizaci střeva, díky čemu budují imunitní systém. V prostředí jogurtové mikrobioty se navíc do organismu lépe vstřebává vápník. Tohle vše samotné mléko neumí. Mléko však do příkrmů můžete zavést po 10. měsíci – ale ne jako samostatný nápoj (tam je předpoklad, že toho kojenec vypije více), ale spíše malinko do kaše. Mléko jako nápoj se doporučuje až po roce života dítěte a rovněž tvaroh pro plnohodnotný chod. Tedy, kousinek se může i kolem 10. měsíce, ale ne třeba 100 g. Tady jde zas o to, že obsahuje dost bílkovin a soli, což by mohlo v nadbytku zátěži ledviny a oběhový systém kojence.